Každá funkční organizace potřebuje dobrý rozpočet, který se musí opírat o stabilní, předvídatelnou, ale také diverzifikovanou příjmovou stránku. Na tom se pak dá stavět fungující město, kraj či stát. Ale k zajištění průběžného rozvoje je potřeba, aby příjmová stránka byla stabilní, stála na určitých principech, byla předvídatelná a zajišťovala dostatečné kapacity pro budoucí rozvoj, ale také pro případ negativních situací.
V případě Jihomoravského kraje přicházíme s řadou návrhů v klíčových i méně prioritních oblastech. Celá strategie má za cíl vytvořit z Jihomoravského kraje nejen kraj příležitostí, ale také kraj, který bude synonymem pro kvalitní a dostupné veřejné služby od dopravy, přes sociální služby až po zdravotnictví a další oblasti. A to něco stojí, čehož jsme si vědomi. Ale není zkrátka možné, aby se město, obec, natož kraj či stát rozvíjely pozitivním způsobem a zvyšovala se kvalita života v nich bez potřebných investic. My máme mnoho zkušeností v rámci vedení měst a obcí, veřejných ale i jiných organizací, ale také samotného kraje v minulosti s tvorbou rozpočtů, příprav klíčových investic, ale také v neposlední řadě hledání finančních zdrojů na to.
Naše strategie pro Jihomoravský kraj
Naše strategie pro Jihomoravský kraj na příjmové stránce počítá s postupným nárůstem daňových příjmů. Jen za období 2020-2023 narostl tento typ příjmů kraje +3,5 mld. Kč a to zejména díky DPH a pak DPPO. S ohledem na ekonomický vývoj nepředpokládáme zatím zpomalení průběžného tempa růstu. Dále také je třeba pracovat s disponibilními prostředky kraje a efektivně využívat finanční zdroje. Věděli jste například, že aktuální výše vkladů krajů na běžných účtech již dosáhla cca. 106 mld. Kč dle Ministerstva financí ČR. Samozřejmě je potřeba vždy pro již zmíněné nepředvídatelné situace počítat s rezervami, ale také z hlediska finančního řízení není zejména pro veřejné subjekty efektivní nechat ležet peníze na účtech. Efektivním řešením je kombinace finančních zdrojů, tj. zapojení vlastních prostředků spolu s využíváním cizích zdrojů. A s ohledem na celkově nízkou zadluženost krajů se nabízí zejména pro klíčové investice, které v kraji chybí, využívání dostupných cizích zdrojů za velmi výhodných podmínek. Již jsme i v minulosti ukázali, že umíme využívat efektivně například úvěrové linky EIB. Co ale kraje stejně jako velká města v ČR zatím ještě defacto vůbec nevyužívají a skrývá to zajímavý potenciál, jsou dluhopisy. Ve světě standardní nástroj pro financování veřejných investic a v ČR kromě státu používaný spíše jen největšími městy.
Efektivní využívání dotací
Dalším klíčovým nástrojem veřejného financování je určitě účinné využívání dotačních prostředků a to jak národních, tak evropských, což jsme jako Sociální demokracie na jižní Moravě v minulosti již ukázali. Krásným příkladem jsou tak známé moderní vlakové soupravy, jejichž pořízení a hlavně i zajištění dotačních prostředků, které ušetřily cca. 80% prostředků kraje v rámci daného nákupu, jsme vyjednali a zařídili my.
Samozřejmě je důležitá i předvídatelnost příjmové stránky a to souvisí hodně s celostátní úrovní, jelikož dominantní část příjmů krajů je plněna na základě celostátního tzv. rozpočtového určení daní. Není to tak dávno, co díky aktuálně vládní ODS se podařilo zrušit superhrubou mzdu, což způsobilo nesystémový výpadek příjmů územních rozpočtů a zároveň to vedlo k asociálnímu přerozdělení financí k vysokopříjmovým skupinám na úkor těch nízkopříjmových a střední třídy. Komplexně to zmapovala například studie IDEA CERGE-EI z roku 2022. Je těžké v takovém systému plánovat důležité investice a obnovu majetku, když vám nesystémově vypadávají příjmy. Aktuální SPOLU již ve volebních materiálech vesele slibuje změnu zmíněného rozpočtového určení daní ve prospěch JMK a hlásí ji jako hotovu. Bylo by to hezké a pro JMK opravdu potřebné, jen kdyby to byla pravda. Jenže realita je taková, že aktuální materiál zatím schválila vláda a do Poslanecké sněmovny k projednání teprve míří a některé i vládní strany již hlásí, že s ním mají problém. A to je právě ten druh nejistoty, který finančnímu řízení jakéhokoliv subjektu rozhodně neprospívá. Zatím zde stále chybí zde koncepční přístup z hlediska vládní koalice k financování rozvoje krajů.
Dalším aspektem, který může pomoci posílit ekonomickou stránku kraje při zajišťování služeb je zefektivnění fungování kraje, resp. území kraje. Zde se na základě zkušeností nabízí větší podpora meziobecní spolupráce v rámci území JMK. Jihomoravský kraj je typický velkým množstvím obcí a právě podpora jejich spolupráce může přispět k zvyšování efektivity kraje jako celku. A již dnes existuje řada studií a analýz, ale i příkladů dobré praxe, které ukazují nejen prokazatelné úspory z rozsahu, ale také vyšší dostupnost či kvalitu takto poskytovaných veřejných služeb. Ruku v ruce s tím by měla jít také větší intenzita spolupráce kraje s obcemi v rámci vybraných oblastí například ve formě spolufinancování projektů v oblastech jako bydlení, zdravotnictví, nebo sociální služby.
Chtěl jsem jen naskočit na letadlo, vyrazit na dovolenou, a užívat si slunce a moře. Místo toho jsem uvízl v tomhle poloprázdném prostoru, který má prý sloužit cestujícím. Tohle není letiště – je to jen stín toho, co by mohlo být.
A nejsem v tom sám. Spousta lidí z Jihomoravského kraje je nucena jezdit do Prahy nebo Vídně, jen aby se dostali na let.
Ale proč? Proč nemůžeme mít plnohodnotné letiště přímo tady, v Brně?
Chci zajistit program ”Za desetikorunu vlakem do Brna a zpět!” Tedy výraznou slevu na jízdném, která by mohla motivovat řidiče využívat vlak. Cesta za desetikorunu by samozřejmě platila pro všechny, i pro ty, kteří jezdí vlakem pravidelně už nyní.
Účelem ale není aby lidé nejezdili autem, nechci nikoho omezovat. Pokud by se 20% řidičů rozhodlo cestovat vlakem, na silnicích ubyde 20% dopravy. To zajistí lepší průjezdnost a zkrácení dojezdových časů.
Naším cílem v tomto plánu je, že každý občan Jihomoravského kraje se musí být schopen dostat v rámci kraje hromadnou dopravou – levně, komfortně, kamkoliv.